Lenka Pastorčáková pokřtila nový román a představila Jiřího Dvořáka jako prezidentského kandidáta

28.11.2022

Jiří Dvořák, idol mnoha českých žen, je známý jako český James Bond, čert Uriáš nebo třeba vítěz StarDance. Spisovatelka a bývalá novinářka Lenka Pastorčáková jej v úterý v podvečer představila také v roli prezidentského kandidáta. Dvořák s mediální trenérkou politiků Štěpánkou Duchkovou pak předvedli, jak může vypadat takový mediální trénink kandidáta na Hrad v praxi. Respektive přečetli.

Lenka Pastorčáková totiž v nabitém holešovickém Vnitroblocku křtila nový, prudce aktuální román Kandidát. Kmotry knihy zachycující prostředí prezidentské kampaně, a taky mediální prostředí, se spolu s Dvořákem staly moderátorky Daniela Písařovicová, Štěpánka Duchková a mladá herečka Veronika Divišová. Tuto sestavu Pastorčáková nezvolila náhodou:

"Charakteristiky jednotlivých románových postav se mi utvářejí mnohem lépe, když si za nimi představím konkrétní osobu, minimálně vizuálně. Reálný předobraz Viktora Vranského však neexistuje, tak jsem hledala jiné vodítko a napadlo mě zamyslet se, koho bych si v takové roli dokázala představit, kdyby měl být román nedejbože zfilmován. Jedno z prvních jmen, které mi hned naskočilo, byl právě Jiří Dvořák. Moc mě proto těší, že roli kmotra knihy přijal právě on."

Postava románového kandidáta Vranského tak má s Dvořákem mnoho společných rysů; jde o vysokého, pětapadesátiletého charismatického muže s modrýma očima a hlubokým hlasem, pro Dvořáka typickým.

Aby však postava kandidáta nebyla plochá, nýbrž vícerozměrná, tudíž i věrohodná, jak říká sama Pastorčáková, přisoudila Viktoru Vranskému také mix některých těžko snesitelných charakterových vlastností. Kandidát Vranský tak je nevyzpytatelný sociopat, trochu cholerik, navíc trpí misofonií, takže běžné projevy lidského bytí, jako například mlaskání, popotahování nosem nebo žvýkání žvýkačky jej přivádějí k šílenství. A k tomu všemu je ješita.

"Já a ješitnost? No nevím. Říká se, že každý správný chlap je ješitný," smál se Dvořák. "Tak asi nejsem ten správný chlap. Docela mě vycvičilo minulé angažmá v divadle, kde, když někdo chtěl někoho ocenit, že se mu povedla nějaká role, tak hned dostal za uši větou: Dost! Tady se přece nechválí... Takže když mě přece jen někdo pochválil, tak jsem automaticky odpovídal: No, hlavně, že se nikomu nic nestalo....," 

pobavil Dvořák přítomné a na dotaz moderátorky, kterého z prezidentů by chtěl filmově ztvárnit, zvolil Ludvíka Svobodu, pro jeho charakterovou mnohovrstevnatost.

Velký úspěch u publika pak sklidil společný výstup Dvořáka s moderátorkou a mediální koučkou Štěpánkou Duchkovou, když přímo z románu přečetli, jak probíhá takový mediální trénink prezidentského kandidáta v praxi. Podle Duchkové je nezbytnou součástí přípravy každého adepta na prezidentský post především trénink reakcí na ta "nejhnusnější" témata. Tedy "téměř každého adepta":

"Pokud by kandidoval člověk typu Miroslava Kalouska, tak tam by byl jakýkoliv trénink asi zbytečnou ztrátou času," vysvětlila Duchková. "To je zrovna typ respondenta, který má odpověď úplně na všechno a často je i vtipný. I když na druhou stranu, jak ho už ta léta letoucí pozoruji, mohl by trochu potrénovat krocení emocí," doplnila později pro novináře.

Rozesmát publikum se několikrát podařilo taky moderátorce DVTV Daniele Písařovicové. Třeba když zavzpomínala na časy, kdy ještě bývala reportérkou v terénu, potřebovala kvůli velikonoční reportáži ověřit stavy bílých vajec, ale místo drůbežárny zavolala do banky. S dotazem, zda by ji lákalo moderovat finální prezidentský duel, už ale podstatně zvážněla:

"Prezident je první ústavní činitel této země, takže by to byla neskutečně lákavá nabídka. Ale vzhledem k tomu, jakou mívám trému před každou důležitou debatou, tak bych byla dost paralyzovaná. Takže výzva mi to přijde ohromná, chtěla bych ji někdy zažít, na druhou stranu bych se strašně bála."

Další z kmoter knihy, herečka Veronika Divišová, známá například ze seriálů Božena, Sestřičky nebo Modrý kód, je ve věku dcery kandidáta Vranského. Ester Vranská není příliš nadšená z představy, že by se z jejího otce mohl stát prezident. Divišová má pro takový postoj upřímné pochopení:

"Já se Esterce Vranské vůbec nedivím. Upřímně, taky bych nebyla moc ráda, kdyby můj taťka kandidoval. Je to náročná funkce a nechtěla bych se pořád strachovat, kolik lidí jeho názor urazí nebo s ním nebudou souhlasit a poté pořád poslouchat nějaké narážky nebo nadávky."

Lenka Pastorčáková je bývalá televizní reportérka a moderátorka, v roce 2017 zastávala funkci tiskové mluvčí jednoho z významných prezidentských kandidátů, poté působila jako mluvčí Zoo Praha. Momentálně je na rodičovské dovolené, věnuje se projektu Knihožití, který se zaměřuje na podporu českých autorů, a vlastní autorské tvorbě. V roce 2019 debutovala psychologickým románem Žárlivka.

Přesto, že je její druhý román, Kandidát, psaný v ich-formě a vyprávěný z pohledu televizní reportérky, která se stane tiskovou mluvčí prezidentského kandidáta, postavy a události jsou podle Pastorčákové výplodem její fantazie. Maximálně však prý vytěžila znalost prostředí, a to jak prezidentské kampaně, tak mediálního, když popsala zákulisí příprav večerních zpráv, politických debat a práce médií vůbec.

Ukázka z knihy:

"Především je zcela zásadní a bezpodmínečně nutný," zdůrazní Magda, "izolovat našeho kandidáta od všech zvuků, který by ho mohly rozrušit, nebo dokonce rozčílit. Totálně izolovat," zdvihne ukazovák s temně rudým nehtem.

"Rozumím. O jaké zvuky tedy jde?"

"Především jakýkoliv zvuky související s rozmělňováním potravy. A příjmem tekutin. Takže žvýkání, mlaskání, ukusování, polykání, srkání, nic z toho nesmí pana primáře obtěžovat... Nesmějte se, Dominiko, tohle je vážná věc."

...

"Dále," nadechne se. "Škytání, popotahování nosem, všelijaký skřehotání, chrchlání, sípání nebo hekání nachlazených lidí. Nepřípustný!"

Nevěřícně zakroutím hlavou, ale musím ocenit slovní zásobu Vokárové. Její škála výraziva pro obyčejné nachlazení je opravdu obdivuhodná.

Podtitul knihy by podle autorky mohl znít: Mimikry šedé eminence aneb Kdo tahá za nitky? Cílem románu je podnítit čtenáře, potažmo voliče, ke kritickému myšlení, aby si "informace, které jim někdo předkládá, ověřovali, analyzovali, aby si prověřovali jejich zdroje. Aby pátrali, co za čím stojí, a také kdo za kým stojí, a co tím sleduje." Kandidát ale není ryzím politickým thrillerem, nýbrž také společenským románem, v němž velmi silně rezonuje například téma bezpodmínečné rodičovské lásky a silných rodinných vazeb vůbec.

Autor: Petr D. Mráček

Foto: Archiv autora

Zpracovala: Andrea Ježková